RECENZE
Canti veris Praga 2010

prof. PaedDr. Jiří Kolář

Ve dnech 18.–  21. února 2010 se pod názvem Canti veris Praga  za podpory Ministerstva kultury ČR a Nadace OSA uskutečnilo již třetí pokračování  Mezinárodního festivalu soudobé sborové hudby s Cenou Zdeňka Lukáše. Trvalým místem konání tohoto původně putovního festivalu známého pod názvem „Jaro se otvírá“ se stala v roce nedožitých 80. narozenin Z. Lukáše (2008) Praha. Do vínku si pak tento soutěžní festival, jehož realizace se za odborné garance UČPS ujala koncertní agentura Music Travel Agency, přinesl s novým názvem i výhradní zaměření na interpretaci soudobé sborové tvorby.

      Současná  složitá světová ekonomická situace se odrazila i na finančních možnostech původně přihlášených účastníků. Ze sedmnácti významných domácích a zahraničních sborů svou účast nakonec deset muselo odříci a Umělecká rada  byla nucena změnit původní soutěžní charakter festivalu  s vyvrcholením v soutěži o Grand Prix a koncipovat akci jako hodnocenou festivalovou přehlídku. Hlavní festivalový koncert se konal v Kostele U Salvátora a výkony soutěžních sborů hodnotila odborná porota ve složení doc. Ing. Vlastislav Novák, PaedDr. Ivana Štíbrová, doc. PaedDr. Zdeněk Vimr a prof. PaedDr. Jiří Kolář.

      Jednotlivá  soutěžní vystoupení překvapila jak velmi dobrou interpretační úrovní (většina sborů by v pásmovém hodnocení získala zlatý diplom), tak i velice zajímavou dramaturgií, nabízející vedle skladeb Z. Lukáše i řadu zřídka prováděných soudobých děl.

      Vynikající  výkon podal již úvodní Sušický dětský sbor (Josef Baierl, Jan Pelech). Odvážně zvolený náročný program (R. M. Schafer: Miniwanka, A. Březina: Kyrie, Z. Lukáš: Řemeslníci, O. Mácha: Hojaja) provedl s pěveckou, intonační i rytmickou jistotou. Ještě přesvědčivější vyznění výkonu tohoto stále se lepšícího známého dětského sboru by mohla podpořit větší uvolněnost projevu, výraznější metrická pulzace vycházející z deklamace textu (Březina, Lukáš), zřetelnější dynamický kontrast v programovém sledu skladeb a posílení někdy poněkud slaběji znějících sólových hlasů jejich skupinovým obsazením. Domnívám se však, že Sušický dětský sbor předvedl v Praze jedno ze svých nejlepších vystoupení a získal právem Zvláštní cenu poroty za dramaturgii soutěžního programu.

      Velmi úspěšně se na festivalu prezentoval i plzeňský  sbor Canticorum (Stázka Šourová). Tento mladý, velice disciplinovaný smíšený sbor, který v aktuálním složení pracuje teprve dva roky, disponuje ve všech hlasových skupinách kvalitním pěveckým materiálem a mladá talentovaná sbormistryně, studentka oboru Sbormistrovství na Pedagogické fakultě ZU v Plzni, je jistě nadějnou zárukou jeho dalšího uměleckého růstu. Sbor Canticorum získal Zvláštní cenu poroty za nejlepší provedení soudobé skladby z oblasti duchovní hudby (F. Chodura: Otčenáš).V některých dalších skladbách jeho programu (tři části z Lukášovy Missa brevis nebo Sen ze „Čtyř písní o Marii“ B. Martinů) by bylo možno jít ještě více  po obsahu textu a z něho vyplývající deklamace a frázování a zamyslet se hlouběji nad koncepcí jejich hudební struktury. V každém případě se můžeme těšit, že o plzeňském sboru Canticorum opět brzy uslyšíme.

      Všestranně  nejlepším sborem soutěžní přehlídky byl komorní smíšený akademický sbor OMNIA ze slovenské Žiliny (Monika Bažíková). Výborně zvolená dramaturgie (mj. jedno z posledních sborových děl Z. Lukáše: Alleluia, op. 321, A. Skepasts: Es gulu, gulu, P. Bažík: Ave Maria, P. Kostiainen: Jaakobin isot pojat) mu dovolila ukázat všechny interpretační přednosti, ať již šlo o příjemný, vyrovnaný, barevně bohatý zvuk, spolehlivou pěveckou techniku, suverénní intonaci, promyšlenou práci s dynamikou, cit pro styl, ale především adekvátní, přirozený, upřímný výraz. Výkon sboru odměnila porota  Zvláštní cenou za vynikající provedení skladby A. Skepastse i hlavní Cenou Zdeňka Lukáše za nejlepší festivalové provedení jeho skladby.

      Soutěžní  přehlídku uzavřel zkušený srbský smíšený sbor HASHIRA, Novi Sad (Vesna Krsić Krsmanović). V pestrém programu, v němž zazněla i další z Lukášových skladeb jeho závěrečného kompozičního období Dona nobis pacem, zaujalo nejvíce provedení skladby srbského autora D. Radiće: Sterijino „Ništa iz ništa“, oceněné Zvláštní cenou poroty. Některé skladby jejich programu, i když interpretované s velkým entuziasmem,  by však vyžadovaly ještě větší intonační přesnost a lineární i vertikální rytmickou srozumitelnost. I jejich program však přinesl řadu zajímavých titulů, především ze současné srbské sborové tvorby.

      Uměleckým  vyvrcholením letošního ročníku Canti veris Praga bylo závěrečné nesoutěžní vystoupení pražského komorního smíšeného sboru VOKS (Martina Spiritová, absolventka oboru Sbormistrovství na Pedagogické fakultě UK v Praze), jednoho z našich nejlepších sborů této kategorie. Program jeho koncertního vystoupení, který byl původně plánován jako součást slavnostního Zahajovacího koncertu festivalu, nabídl ve výtečném provedení skutečné lahůdky domácí i světové soudobé sborové tvorby (J. Novák: O nata mecum, T. Kverno: Ave Maris Stella, A. Tučapský: výběr z cyklu In honorem vitae, A. Vujić: Otče naš, D. C. Vačkář: Modlitba za padlého vojáka, O. Kvěch: Žalm 67).

      Festivalová  přehlídka se těšila důstojné návštěvě publika, v jehož řadách zasedly i sestra a vnučka Zdeňka Lukáše a předseda Hlavního výboru UČPS doc. Michal Spirit. Pochvalu za výbornou organizaci a vytvoření příjemné atmosféry festivalu si zaslouží především Vlasta Stadlerová a její organizační tým v čele s Karlem Kašákem. Věřím, že příští ročník festivalu, který se uskuteční ve dnech 24.– 27. února 2011, bude možno uspořádat již opět v podobě, kterou mu jeho stanovy předepisují.

Jiří Kolář